Rok 2018 skončil a na řadě je opět menší bilanční zhodnocení spolu s budoucími plány.

Začnu rovnou tím, co asi všechny tady zajímá především. „Chlad Chiméry„, čtvrté pokračování Algoru, dosud není dokončen. Na druhou stranu, i když nás zpoždění mrzí, odhadem dvě třetiny knihy, snad i víc – protože jako obvykle zatím nevíme, kam až se rozsah po finále vyšplhá – je hotovo. Také už máme celkem  jasnou představu, jaké nehezké věci se komu tentokrát stanou, takže dokončení je pouze otázkou času.

Ohledně zbylých plánů musím přiznat, že uplynulý rok znovu nepatřil k nejlepším. Řada potíží hlavně na „domácí frontě“ mi zabránila, věnovat se psaní tolik, jak jsem si přál, takže prakticky toho vzniklo velmi málo, a publikována byla pouze povídka „Čarodějovo srdce“ ve sbírce Kladiva na čaroděje. Uvědomuji si, že to nestačí. A i když se snažím, nedávat si žádná novoroční předsevzetí, v nadcházejícím roce se hodlám snažit psát více – a pochopitelně, pokud možno stále lépe.

Z dobrých zpráv mne s Janou rozhodně potěšila Cena Akademie science fiction, fantasy a hororu pro „Pomníky zimy“ v kategorii „Nejlepší původní česká nebo slovenská kniha.“ Bylo to nečekané a milé překvapení. Sama Akademie v současnosti prochází mnoha změnami i vývojem, který bude v příštím roce pokračovat. Držím všem zúčastněným, kteří tam odvádí práci, palce a těším se, kam celou českou SF posunou. Co se toho horšího týče, jedna z nejhorších událostí uplynulého roku pro mě byla smrt Jany Rečkové, která po několika letech usilovného boje podlehla na konci března rakovině. Česká fantastika v ní ztratila jednu z nejplodnějších autorek a nejlepších překladatelek, jaké za dlouhé roky měla. Já jsem ztratil blízkou osobu, přítele, který mi dodal odvahu a podržel hlavu nad vodou v nejtěžších časech. Tu ztrátu stále cítím.

Rok 2018 je za námi. Další rok přichází. Přeji všem svým známým i čtenářům, aby ho prožili a přežili ve zdraví!