Dneškem počínaje si můžete – prozatím jen coby přílohu časopisu Pevnost – koupit knihu „Bůh strachu„, můj skromný příspěvek do urban fantasy série „Kladivo na čaroděje.“ Samostatně bude kniha k dostání od října, e-book přijde zhruba ve stejné době.
Co k „Bohu strachu“ dodat? Po některých zkušenostech ze série JFK jsem velmi váhal, zda přijmout pozvání do dalšího „sdíleného světa“, navíc pojatého výrazně odlišněji, než vše, co jsem dosud psal. Nakonec jsem neodolal, snad právě proto, že to slibovalo něco nového, dosud nevyzkoušeného. Kladivo na čaroděje je v první řadě „týmovka“, což klade mnohem vyšší nároky na to, aby žádná z hlavních postav nezůstala „vzadu.“ Také je v něm velice dbáno na autentičnost reálií a revize v tomto směru byly mimořádně pečlivé. Například u scénky s vlakem během finále knihy, třebaže je zcela vedlejší, jsem byl žádán upravit cílové město, kam Jirka Metelka se svojí matkou míří tak, aby v danou noční hodinu nějaký vlak s tímto cílem opravdu jel. A nebyl to jediný podobný případ. Pavlína Kajnarová z nakladatelství Epocha je beze sporu jednou z nejpečlivějších korektorek, jaké jsem měl možnost potkat. Umí výborně shodit autorovi příliš vysoký hřebínek, co se kvality jeho rukopisu týče – což se mi velmi líbilo.
Také jsem se snažil, vyhnout se šabloně některých dřívějších dílů „hrdinové vs. superpadouch“, pokusit se o něco jiného. Adam Reys rozhodně není klasickým záporákem – a s jeho básničkami byla sice zábava, ovšem radši se jí v dohledné době zdržím. Některé zlozvyky jsou nezdravé. Rovněž jsem zvolil jiné členění knihy, než podle kapitol, a trochu pozlobil s citáty. Na tomto místě se sluší poděkovat Františce Vrbenské, vševědoucí dobré duši, za pomoc s dohledáváním díla mystika Jakoba Böhmeho – i tato citace, stejně jako myšlenka „Oka věčnosti“ je autentická. A když už jsme u poděkování – nebýt Elinor Rahl a její podpory, možná bych tu knihu nikdy nedopsal.
V každém případě – „Bůh strachu“ je zde. Doufám, že se mi povedlo odvést dobrou práci navzdory všem problémům, které ho provázely, a že se vám bude líbit!
P.S.: V současnosti probíhá literární soutěž o nejlepší povídku ze světa Kladiva na čaroděje, která bude zařazena do chystané sbírky povídek všech jeho autorů. Předejdu dotazům – nemohu slíbit, že tam přispěji. Momentálně jsme s Janou až po uši v „Pomnících zimy“ a dokud nebudou dokončeny, nebudu plánovat ani začínat psát nic jiného. Prosby v tomto směru jsou zbytečné, prosím, vezměte to na vědomí. To stejné platí o případných dalších dílech budoucí série.